Velice často slyším: "Řepkový med, ten nechci, jak to pořád stříkaj, to je pak v medu, a to jíme, fujtajbl!"
Pokusit se takovému člověku říci "opak je pravdou", je velice těžké. Pokusím se vysvětlit zde.
Řepkový med je často předmětem diskusí ohledně možného obsahu reziduí pesticidů z postřiků aplikovaných na řepková pole. Výzkumy však ukazují, že koncentrace těchto látek v medu jsou velmi nízké a nepředstavují zdravotní riziko pro konzumenty. Moderní analytické přístroje dokáží detekovat látky v koncentracích 100 až 1000krát nižších, než je úroveň, která by mohla ohrozit lidské zdraví.
Je důležité rozlišovat mezi detekcí stopových množství pesticidů a jejich skutečným vlivem na zdraví. Hygienické limity, jako je maximální limit reziduí (MLR) nebo přijatelný denní příjem (ADI), jsou stanoveny na základě důkladných studií a poskytují bezpečnostní hranice pro konzumaci potravin. V případě řepkového medu nebyly zjištěny koncentrace pesticidů překračující tyto limity.
Navíc, některé pesticidy, jako je fipronil (Regent), byly v minulosti spojovány s otravami včel, ale ani v těchto případech nebyl med zasažen. Současné povolené postřiky, například s účinnou látkou thiacloprid (Biscaya, Bariard), mají pro včely nižší toxicitu a nezpůsobují dlouhodobé hynutí včelstev.
Výzkumný ústav včelařský - www.beedol.cz provedl přísné testování
V různých částech ČR pracovníci odebrali vzorky řepkového medu od včelařů, přičemž na čtyřech místech měli včelaři podezření na otravu včel. Vzorky prošly analýzou v jedné z nejmodernějších laboratoří, kde byly testovány na přítomnost 18 různých pesticidů pomocí pokročilých metod:
- Plynová chromatografie s elektrochemickou detekcí (GC-ECD)
- Kapalinová chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC-MS/MS)
Tyto metody dokážou detekovat extrémně nízké koncentrace látek – v řádu 1 mikrogramu na kilogram vzorku. Pro lepší představu: jde o obdobu rozpuštění jedné tablety acylpyrinu ve 100 tunách materiálu. Analýza je tedy natolik citlivá, že zaznamená hodnoty stokrát nižší, než stanovují hygienické limity.
Výsledky? Žádné riziko!
Ani v jednom vzorku řepkového medu nebyly nalezeny pesticidy v množství, které by představovalo jakékoli zdravotní riziko.
Proč je řepkový med bezpečný?
Rostlina si chrání své květy – místo, kde dochází k opylování a vzniku semene. Nektar se ukrývá hluboko v květu, který kvete jen krátce. Pole sice září žlutou barvou celé dva týdny, ale jednotlivý květ je otevřený pouze jeden den.
Včely se případně kontaminují hlavně na povrchu těla, nikoli přímou konzumací nektaru. Pokud by se setkaly s toxickou látkou, spíše by se nevrátily do úlu, než aby jed přenesly do medu. Výjimkou byl dříve používaný fipronil (Regent), který působil zpožděně a přenášel se kontaktem ve včelstvu. Tento přípravek je dnes pro řepku zakázán.
Čistě technické vysvětlení
Samotná rostlina, řepka, tedy květ se při kontaktu s pesticidem v podstatě uzavře, a pesticid vůbec nepustí k nektaru.
Závěr: Řepkový med je bezpečný
Včelaři i spotřebitelé mohou být klidní – řepkový med je zdravotně nezávadný. I když jsou postřikovače na polích mohutné a mohou vzbuzovat obavy, vědecké analýzy potvrzují, že kvalita medu zůstává vynikající a bez rizika. Dopřejte si ho bez starostí!
Často od návštěvníků Apicentra Protivín slyším dotaz:"A jaký med je vlastně nejlepší, jaký byste doporučil?"
Složitá odpověď, každý má chutě a vnímá vůně jinak, a každý jednodruhový med je v tomto směru specifický. Každý také různě krystalizuje - tvrdne. Obecně lidé chtějí tmavý a tekutý med. Samotní včelaři chtějí spíše nektar než medovici, chtějí prostě ty vitamíny z nektaru květů. A právě řepkový med je v tomto směru velice dobrý. Často říkám, že řepkový med je z pohledu nutričních hodnot jeden z nejlepších. Ano, rychle tvrdne, proto ho lidi nemají rádi, musí ho buď "dolovat lžící" nebo často rozpouštět. Já doporučuji, kupujte pastovaný řepkovým med! Ten neztvrdne! Je opravdu kvalitní, může být pro někoho ostřejší na jazyku, má specifickou chuť a vůni (pro mě příjemnou). A třeba kdo kupuje med čistě do čaje, tak pastovaná řepka je nejlepší volba!